V srdci Jižního Tyrolska

Autor | Srpen 4, 2012
818-kachna

Můžete projít Jižní Tyrolsko křížem krážem, od severu k jihu, od východu k západu, vždy ale bude co objevovat a proč se vracet. Dnes se z vinic a sadů Bolzana a Merana vydáme opět trochu severněji, do srdce italských Dolomit – údolí Val di Funes (Villnosstal).

Zemědělsky hojně využívané Val di Funes (Villnosstal) patří mezi nejkrásnější místa Dolomit se všemi atributy prostředí pro romantické túry – horské statky, stáda krav na pastvinách, malebná městečka, k tomu příjemní lidé a skvěle zajištěná turistická infrastruktura. Ráz údolí, které se táhne v délce 24 km s výškovým rozdílem 2 490 m zaujme i nadšené geology. Ti by rozhodně neměli zapomenout na návštěvu Mineralogického muzea v Tiso nebo jeskyni s minerály Teiser Kugeln.

Údolí pod masivem Geisslergruppe nabízí nespočet možností na horské túry. My projedeme celým údolím až k úpatí hory Sass Rigais (3025 m.n.m) . Zde, uprostřed louky, ve výšce 1 265 m nad mořem leží barokní kostelík St. Johann in Ranui (San Giovanni in Ranui) z roku 1744, jedno z nejromantičtějších a také nejfotografovanějších míst Dolomit. V interiéru kostelíka se nachází překrásný mramorový oltář s dřevěnými sochami a dva cenné barokní obrazy. Obvykle najdete dveře zavřené, klíče jsou na vyžádání v nedaleké usedlosti Ranuihof, ke které kostel patří.

Od kostela vede několik turistických tras, mezi ty méně náročné patří okruh po horských statcích. Cesta se vrací zpět do Santa Maddaleny, vesnice s unikátním souborem staré školy, kostela a statku ze 17.století, a pokračuje několikakilometrovým okruhem po místních usedlostech. Na každém kroku se otevírají nové a nové pohledy do rozlehlého zeleného údolí i na bizardní štíty Dolomit v Geislergruppe.

Ze slunných svahů cesta stoupá do hustého lesa, aby se po chvíli vrátila zpět na rozkvetlé louky a pastviny. Téměř každý ze statků nabízí nějaké služby pro poutníky – ať už se jedná o jednoduché občerstvení skládající se z chleba, špeku a mléka, nebo o kulinářský zážitek, nesoucí se ve znamení místních specialit. Nebojácní odvážlivci pak mohou navštívit zdejší chlévy, stáje nebo využít možnosti projížděk na horských koních.

Místní lesy jsou doslova houbařským rájem, ve správném období se o hřiby doslova zakopává. Ale pozor, téměř v celých Dolomitech je sběr hub zakázán a pokuty nejsou nijak zanedbatelné.

Cesta se stáčí dolů, k správnímu centru údolí, městečku St.Peter (San Pietro). Označení město je ale poněkud nadnesené, jde vlastně o skupinu domů, seskupených kolem kaple svatého Michala a příjemné centrum s farním kostelem Petra a Pavla z roku 1801. Vedle stojí 65 metrů vysoká zvonice s cibulovitou kopulí. Pro krásnou barokní výzdobu i na místní poměry neobvyklou výšku přilehlé zvonice bývá farní kostel nazýván katedrálou údolí.
Cestu zpět si lze zkrátit turistickým autobusem, který zde pravidelně jezdí a který končí v Santa Maddaleně.

Naše putování Jižním Tyrolskem tradičně uzavřeme místním receptem.

Kachna na medu:

Budeme potřebovat:
2 kusy kachních prsou, každý cca 140g
2 lžíce oleje
2 lžíce medu
200ml vývaru
1 lžici másla
čerstvě mletý pepř
sůl

Z kachních prsou odstraníme tuk a šlachy, osolíme a v pánvi zvolna osmažíme na oleji až je kůže křupavá. Vyjmeme z pánve, necháme okapat a potřeme ze všech stran trochou medu. Poté 8-10 minut dopečeme v troubě, předehřáté na 180 stupňů. Vyjmeme a zabalíme do hliníkové fólie, aby si maso odpočinulo.
Do pánve dáme med, vývar, máslo, podle chuti osolíme a opepříme.
Kachní prsa nakrájíme na plátky, přelijeme omáčkou a servírujeme s bramborákem, bramborovým pyre nebo bramborovými noky.

Foto/ video: archiv autora, Suedtirol.info

V srdci Jižního Tyrolska
0 hlasy, 0.00 prům.hodnocení (0% score)