Jak voní speciality z krkonošské kuchyně

Autor | Říjen 17, 2012
2455-0035365-krkonoska-kuchyne

Moje maminka pochází z Krkonoš, a tak u nás různé krkonošské či podkrkonošské pochoutky voněly téměř každý týden. Jako malé děti jsme se sestrou oblizovaly až za ušima a smály se roztodivným názvům jídel. A jaká vlastně je ta pravá krkonošská kuchyně…

…krkonošská kuchyně bývala vzhledem k málo úrodné půdě a drsným klimatickým podmínkám velmi skromná a jídelníček velmi prostý. Základ stravy tvořil chléb, kozí či kravské mléko, sýry, někdy i trocha másla.
Z polévek se nejčastěji vařil oukrop, ale především vyhlášené a dodnes oblíbené kyselo z chlebového kvasu. To bývalo v mnoha domácnostech, často ve velmi skromné úpravě, na stole i třikrát denně a někteří tkalci prý poznali nastávající neděli, když jedli kyselo již po osmnácté.

Nedělní a sváteční strava bývala pestřejší. Na stole se objevily luštěninové kaše, kroupy, zelí s knedlíkem a někdy i kousek masa.
Při všech významných svátcích se peklo velké množství koláčů, často ovšem velmi prostých s jednoduchou vomastou (náplní z ovoce, tvarohu, povidel, strouhaného perníku s máslem a medem), někdy bez náplně, pouze posypané drobenkou.

Od 70tých let 18. století se v krkonošské kuchyni objevily brambory, z nichž se dalo připravit množství levných a chutných jídel – přikusovaly se ke kyselu, jedly na loupačku, smažily se z nich bramboráky, často se švestkami či jiným ovocem, na plotě na sucho se pekly kramfleky (sejkory), vařily se knedlíky (s oblibou i ovocné – švestkovým se říkalo kantoráky), šišky.
Vyhlášené bývalo krkonošské zelí hlavatka. V každém stavení se dalo najít kysané zelí, vynikající zdroj vitamínů. A nesmíme zapomenout ani na ovoce, které konzumovalo čerstvé, ale běžně se také sušilo. Dodnes si oblibu na mnoha místech udržely křížaly z jablek či hrušek.

V kuchyni se jako koření používaly krkonošské bylinky, které dokázaly dát vynikající chuť zejména sýrům. Na zahrádkách nesměl chybět libeček (zde se mu říkalo vopich), šnytlík (pažitka), kerblík, meduňka, bazalka, saturejka, kozelec (estragon), šalvěj aj. Volná příroda nabízela kmín, kopřivy, pampelišky, šťovík a další rostliny.
Významným přilepšením a mnohdy vynikajícím zdrojem vitamínů bývaly lesní plody, maliny, brusinky, jahody a borůvky (černé jahody). K velmi důležitým činnostem patřil též sběr hub.

Nejběžnějším nápojem bývala pramenitá voda, v horách ovšem velmi lahodná a vyhledávaná. V druhé polovině 19. století se z ní začaly vyrábět výborné limonády. O svátcích se z alkoholických nápojů kromě piva podávala jeřabinka, šiškouka, enciánka (hořcová), rezkovačka (pojmenovaná podle místa výroby), honcouka (nazývaná podle výrobce) a mnoho dalších. V 19. století se prosadila také káva (kafiště), často ovšem vařená z náhražek (pražených proslazovaných krup, cikorky).

Rádi byste se dozvěděli o krkonošské kuchyni více? Pak zalistujte publikací autora Jaroslava Vašáka Krkonošská kuchyně, kterou v edici Krajové speciality vydala Euromedia Group k. s. Ikar, a seznamte se s bohatým receptářem tradičních, typických i oblíbených pokrmů, nejvíce z brambor, luštěnin, hub, lesních plodů, švestek a zvěřiny, jak se vařily v Krkonoších a Podkrkonoší. Kvalitní poznání vám umožní i přiložený krkonošský gastronomický slovníček a historický úvod vás nenechá na pochybách, že je z naší kuchyně stále co poznávat.
Na závěr ,,krkonošské ochutnávky“ samozřejmě nesmí chybět recept – tradiční štědrovečerní jídlo.

Rozpeky se sralkama

250 g polohrubé mouky

50 g másla 40 g cukru
1 žloutek
20 g droždí
125 ml mléka
sůl
mák
500 g švestek
máslo na pokapání

Postup:
Připravíme těsto jako na koláče. Po vykynutí těsto vyválíme na 1 cm vysoký plát a rádýlkem nakrájíme na čtverečky. Do středu každého dáme vypeckovanou švestku a vydatně ji zasypeme mletým mákem smíchaným s cukrem. Okraje přehneme a spojíme. Pokapeme je rozpuštěným máslem a po vykynutí je pečeme na pomaštěném plechu. Místo švestek můžeme použít švestková povidla nebo marmeládu (např. rybízovou, meruňkovou, jahodovou, malinovou) a ozdobit šlehačkou.

Publikaci Krkonošská kuchyně vydala Euromedia Group k. s. Ikar, více na www.bux.cz.

Foto: Euromedia

Jak voní speciality z krkonošské kuchyně
0 hlasy, 0.00 prům.hodnocení (0% score)