Každá kuchyně vyvolává nějakou asociaci. U italské to může být pizza a těstoviny, u řecké tzaziky nebo olivy, u americké steaky a hamburger. Co si ale představit pod thajskou kuchyní? Snad chili papričky, protože těch je v thajské kuchyni opravdu požehnaně...

Thajská kuchyně je exotická, barevná, voňavá, hodně kořeněná a téměř vždy pekelně ostrá. Příprava je rychlá, maso i ostatní suroviny jsou většinou nakrájené na malé kousky. Na rozdíl od čínské nebo japonské kuchyně se při jídle nepoužívají hůlky nýbrž vidlička a lžíce. V záplavě chutí dominuje citronela (citronová tráva), koriandr, různé druhy kari, thajský zázvor, česnek, kurkuma, kokosové mléko, drcené arašídy nebo kešu oříšky a samozřejmě již zmíněné chili. S výjimkou restaurací navštěvovaných turisty se jen málokde setkáte se solí, nahrazují ji především sojová a rybí omáčka.

Kde se v Thajsku vaří a jí?
Jedním slovem všude. Stánky s jídlem jsou všudypřítomné. Na známých vodních trzích v DAMNOEN SADUAK se vaří na loďkách, staveniště ve městech jsou obklopena vozíky s jídlem pro dělníky, stánky s teplým jídlem jsou na každé ulici a přímořské pláže se po setmění mění v jednu velkou restauraci. Výběr je skvělý - od polévek v igelitových sáčcích s brčkem, přes grilované kousky masy napíchnuté na špejli až po krevety, kraby a další mořské potvory v různých úpravách. Ceny jsou mírné, mnohdy až směšné - na ulici se dobře najíte doslova za pár korun.
Přimhouřit oko, raději snad obě zavřít, je ale potřeba nad přípravou jídel. I k prasknutí nabitá pouliční restaurace oplývá kuchyní, která si ale prostředím nijak nezadá s umývárnou nádobí ve venkovské hospodě čtvrté cenové skupiny. Ráj pro hygieniky - které tam (naštěstí) asi nemají. Jak tohle přežít? Rada je jednoduchá - dezinfikovat vnitřně a často a příliš se nerozhlížet okolo. A také jíst, kde je obrátka a jídlo je tedy alespoň čerstvě připraveno.
Samozřejmě restaurace hotelových resortů nebo luxusnější restaurace ve městech jsou zcela o ničem jiném. Klimatizace, hezké prostředí, čistota, vkusně oblečený personál, stále ještě slušné ceny... ale tu správnou atmosféru to prostě nemá. Zapomenout nelze ani na mezinárodní fast-foodové řetězce, řekněte ale, kdo by žvýkal žemli s čímsi, co připomíná spíš zmačknuté piliny než plátek masa, když všude okolo je tolik lákavých dobrot.

Ovoce kam jen oko pohlédne
Nabídka ovoce je prostě neodolatelná. Kokosy, melouny, ananas, mango, karambola, liči, mangostan, mučenka a také známý durian - ovoce, jenž je zakázáno pro svůj nesnesitelný zápach vnášet do většiny objektů, které ale zároveň skvěle chutná. K tomu čerstvě lisované ovocné šťávy z pomerančů, ananasu nebo mandarinek. Pozor jen na nákup těchto džusů v malých plastových lahvičkách, jsou sice stejně čerstvé, často ale více či méně přisolené a jejich chuť je přinejmenším "zvláštní".

Na co nezapomenout
Som tam - ostrý salát z nezralé zelené papájy s krevetami a drcenými oříšky nemá nic společného s ovocem, je opravdu "spicy" a mezi Thajci nesmírně oblíbený. Výborná je i Tom ka gai, ostrá (kdo by také čekal něco jiného) polévka s kuřecím masem a kokosovým mlékem. Její příprava je jednoduchá a i suroviny jsou u nás většinou dostupné:
Budeme potřebovat:
Kuřecí vývar
250-300 g kuřecích prsou nakrájených na tenké plátky
4-5 drcené kefírových listů (lze prý koupit u vietnamských obchodníků, ale není nutné)
Citronela (citronová tráva), k dostání tamtéž
100 g Galangalu (thajský zázvor), lze nahradit i naším zázvorem
4 polévkové lžíce rybí omáčky
2 polévkové lžíce limetové šťávy
400 ml kokosového mléka
thajské červené chilli papričky, jemně drcené (na chuť, velmi horké!)
lístky koriandru (na oblohu, lístky koriandru)
Do teplého kuřecího vývaru přidejte drcené kefírové listy (máte-li), citrónovou trávu, na plátky nakrájený galangal nebo zázvor, rybí omáčku a limetovou šťávu.
Přiveďte k varu, důkladně míchejte, přidejte nakrájené kuře, chilli a kokosové mléko.
Zvolna vařte, dokud není kuře měkké, nezapomeňte míchat.
Na závěr ozdobte koriandrem ( lze nahradit petrželovou natí) .
Výsledná slano - sladko - nakyslá chuť této ostré polévky může být zpočátku nezvyklá, ale oblíbit si ji je velmi jednoduché.

Když se řekne vlašský ořech, nejednomu z nás se vybaví skvělé maminčiny štrůdly a vánoční cukroví. Jeho typická vůně sice oznamuje v našich končinách nadcházející podzim, ale ve francouzském Perigordu, to voní ořechy po celý rok… ...
Německé klobásky doplněné francouzským zelím. Originální pivo nebo lahodné víno. Hrázděné domy s brasseriemi v přízemí. Směsice němčiny a francouzštiny doplněná starou alsasštinou. A k tomu podmanivá příroda, téměř nad každou vesnicí hrad jako z pohádky a mnoho a mnoho dalších zajímavostí. Alsasko je zkrátka třeba ochutnat… ...
Můžete projít Jižní Tyrolsko křížem krážem, od severu k jihu, od východu k západu, vždy ale bude co objevovat a proč se vracet. Dnes se z vinic a sadů Bolzana a Merana vydáme opět trochu severněji, do srdce italských Dolomit - údolí Val di Funes (Villnosstal). ...
Je to od nás, co by kamenem dohodil. A nebo by se dalo říci, pár hodin jízdy autem. Svět pod horami vonící středomořským jarním podnebím. Moc toho s sebou nepotřebujete, snad jen pevné boty, pohodlné oblečení a pořádně mlsný jazyk… ...
Dali jste si novoroční předsevzetí, že zhubnete a stále jste nenašli odvahu ke střídmému stravování? Ono vlastně ani není divu, kdo by se také utloukl po neslaných nemastných dietách. A co takhle zkusit dietu středomořskou "šmrncnutou" horskou příchutí… ...
Ač bychom měli počínající předvánoční shon trochu osladit, tentokrát ho okyselíme. Řeč bude o octu, byť velmi lahodném… aceto balsamico. ...
Kdo zavítal do Budapešti a neochutnal sladké dobroty místních vyhlášených cukráren, jako by tam ani nebyl. Sladkosti totiž patří k symbolům maďarské metropole stejně jako vyhlášené lázně na Margaretině ostrově, Budínský hrad či Centrální tržnice. ...
